Abstrakce
Pojmu abstrakce se používá v několika souvislostech. Ani při tom nejrealističtějším zobrazování není možné inventarizovat celý záběr obrazu a vše dopodrobna namalovat. I to nejrealističtější a nejiluzivnější zobrazení musí tedy do určité míry abstrahovat. Obrazy také často znázorňují ideje nebo pojmy, které jsou samy svou podstatou abstraktní. Všechny alegorie jsou určitou formou abstrakce, stejně tak témata jako tanec smrti, panenství, zvěstování a podobně. Pojem abstrakce ve smyslu abstraktní malba ale představuje malbu, která nezobrazuje nic z reálného světa předmětů.
Vynález zobrazení už jsme ocenili, teď se naopak pokusíme ocenit vynález nezobrazení. Ale až se nám to povede, zpochybníme to zase tvrzením, že vlastně nezobrazování je patrně přirozenější, fylogeneticky i ontogeneticky vývojově ranější, a že je proto vlastně divné, že ho bylo třeba vynalézat.
(Michael Třeštík, Umění sbírat umění – Guerilia writing about art, nakl. Gasset 2011)